Sigmund Freud - IS MU

Vol. 1. Introduction to Psychoanalysis: Lectures for Child Analysts and Teachers (
1922-1935); Vol. 2. Ego and the Mechanisms of Defense (1936); Vol. 3. ... Carl
Gustav Jung (26. ?ervence 1875 Kesswil, ?výcarsko ? 6. ?ervna 1961 Küsnacht,
?výcarsko) byl ?výcarský psycholog a psychoterapeut, zakladatel analytické ...

Part of the document


Sigmund Freud | |
|Sigmund Freud |
|Význam: | |
|Narození |
|Datum: |6. kv?tna 1856 |
|Místo: |P?íbor |
|Úmrtí |
|Datum: |23. zá?í 1939 |
|Místo: |Londýn, UK |
Sigmund Freud (6. kv?tna 1856 P?íbor - 23. zá?í 1939 Londýn) byl známým
léka?em a psychiatrem Habsburské monarchie. Proslul p?edev?ím jako autor
teorie psychoanalýzy.
Sigmund Freud ( 1856-1939 )
Narodil se v P?íbo?e na Morav? dne 6 kv?tna. V sedmnácti letech ukon?il
st?ední ?kolu a pod vlivem Goethovy básn? "P?íroda " - se rozhodl zprvu
v?novat v?d?. Pro víde?ského ?ida bylo v?ak studium "?isté" v?dy vylou?eno.
Tehdy byly ?id?m otev?eny pouze tyto mo?nosti: obchod, práva a medicína.
Rozhodl se pro medicínu a na podzim roku 1873 vstoupil na víde?skou
universitu. V?t?inu ?asu strávil ve fyziologické laborato?i pod vlivem
profesora Ernsta Brücka.Zájem doby o fyziologi byl t?sn? spjat s evolu?ní
orientací. V?dci se sna?ili vyplnit mezery v poznání fylogenetického vývoje
od jednobun??ných organism? k vy??ím ?ivo?ich?m, v?etn? ?lov?ka. Zvlá?tní
d?raz kladli na fyzikální energie, p?í?iny a následky a zcela vylu?ovali
nehmotné , antropomorfní plány a bo?ské ú?ely. Darwin byl pro toto hnutí
hv?zdou. Freud co by mladý v?dec se tohoto hnutí zú?astnil a stal se na
n?jakou dobu materialistou.
V roce 1876 byl p?ijat do Brückova Fyziologického ústavu jako v?decký
pracovník. Zde zkoumal histologii nervových bun?k a za p?t let shromá?dil
d?le?ité poznatky, které shrnul v ?ad? statí. V roce 1881 kone?n? dosáhl
doktorátu, jeho ?ivot se tím v?ak prozatím nezm?nil, nebo? nesp?chal se
zahájením léka?ské praxe a pracoval dále ve v?decké ?innosti na
Fyziologickém ústav?. Po zasnoubení s Martou Bernaysovou se v ?ervenci roku
1882 rozhodl nastoupit t?íletou praxi ve víde?ské v?eobecné nemocnici. Zde
p?e?el z odd?lení interních chorob na psychiatrickou kliniku Theodora
Meynerta, kde nasbíral psychiatrickou praxi lé?ením pacient?, a? u? trp?li
vnit?ními ?i du?evními chorobami. Pozd?ji se cht?l alspo? ?áste?n? vrátit k
v?decké práci a byl p?ijat do laborato?e, kde se zabýval zkoumáním
ontogenetického vývoje mozku, zvlá?t? prodlou?ené míchy, od d?tsví a? po
dosp?lost. Díky publikovaným ?lánk?m si získal pov?st významného neurologa.
Roku 1885 splnil po?adavky na místo soukromého docenta neurologie a
p?ednesl ve?ejnou p?edná?ku na téma "Medullární dráhy mozku". N?jaký ?as
strávil v Charcotov? laborato?i v Salpetriere v Pa?í?i, kde se studoval
hysterii, zvlá?t? ochrnutí, které tuto chorobu v n?kterých p?ípadech
doprovází. Do té doby znal p?í?inu organického poran?ní, ale co zp?sobuje
hysterické ochrnutí ? Profesor Jean Martin Charcot , jeden z
nejvýznamn?j?ích neurolog? devatenáctého století, mu odpov?del , ?e
p?í?inou je n?jaké dynamické trauma , o kterém mohl ?ici jen to, ?e je to
trauma, které není mo?no vid?t. Od této chvíle Freud dále pokra?oval ve své
neurologické práci a jednak pátral po významu nevid?ného, dynamického
traumatu jako po p?í?in? funk?ní du?evní choroby, tomuto pátrání zasv?til
?ty?icet let. P?ed odjezdem do Pa?í?e nastoupil jako ?editel neurologické
kliniky v novém ústavu pro d?tské choroby ve Vídni. Zde pobyl ?adu let,
publikoval zprávu o hemianopsii u d?tí, zajímal se o problém afázie a v
dal?ích letech uve?ejnil osm ?lánk? a monografii o mozkové paralýze u d?tí.
V této dob? se ji? hluboce zabýval zkoumáním dynamického traumatu, které
Charcot ozna?il za p?í?inu neuróz.
Na ja?e roku 1886 se o?enil s Martou Bernaysovou a otev?el si ve Vídni
ordinaci, kde cht?l Freud lé?it nemocné pacienty. V?d?l, ?e v?t?ina
pacient?, kte?í budou p?icházet, jsou ambulantní p?ípady té ?i oné neurózy
a jen málo z nich trpí organickou poruchou. Jak je má lé?it, kdy? povahu
neorganické choroby nezná ani on, ani nikdo jiný ? Jak to, ?e lidé onemocní
bez skute?ného poran?ní nebo nemoci? Freud musel pragmaticky zkou?et to ?i
ono bez teoretického základu. V této dob? si Freud znep?átelil
léká?ské kruhy ve Vídni, kdy? v p?edná?ce hájil Charcot?v názor, ?e
hysterie se neomezuje jen na ?eny. Jako ve v?t?in? zemí sv?ta se pokládala
za výlu?n? ?enskou chorobu a hájila se teze, ?e mu?i nem??ou být
hysteri?tí. Freudovi poslucha?i prohla?ovali, ?e snad hysterií trpí
Francouzi, Raku?ané v?ak nikdy. Freud nakonec dokázal své tvrzení ukázkou
hysterika p?ímo v léka?ské nemocnici a zp?sobil si tak srá?ku s Léka?skou
spole?ností. Po mnoha nezdarech p?i lé?ení si Freud p?e?etl knihu dr.
Hypplota Bernheima "Sugesce a její pou?ití jako terapie", bývalého studenta
prof.Charcota . Dr. Bernheim podrobn? popisoval pou?ití hypnotické sugesce
jako formu terapie a byl p?esv?d?en o efektivnosti této metody. Freud tuto
metodu ihned vyzou?el na svých pacientech s p?ekvapujícími výsledky, kdy? v
prvních týdnech zaznamenal n?kolik rychle vylé?ených p?ípad?. Do ordinace
se hrnuli neurotikové a Freud ve svém ?ivotopise pí?e:" ... A tak se
samoz?ejm? stalo, ?e v prvních letech mé léka?ské praxe mým hlavním
pracovním nástrojem - vedle náhodných a nesoustavných psychoterapeutických
metod - byla hypnotická sugesce. Znamenalo to ov?em , ?e jsem se vzdal
lé?ení org. nervových chorob; to v?ak nebylo d?le?ité. Nebo? v soukromé
praxi léka?e, který pracuje ve velkém m?st?, mno?ství takových pacient?
není ni?ím ve srovnáním se zástupy neurotik?, jejich? po?et se zdánliv?
zvy?uje tím, jak b?hají od jednoho léka?e ke druhému - ani? odstraní jejich
potí?e - a krom? toho bylo v práci s hypnózou n?co sv?dného. Po prvé jsem
cítil, ?e jsem p?ekonal vlastní nemohoucnost; ..." . Pozd?ji zjistil, ?e
n?které pacienty nelze v?bec hypnotisovat nebo jen velmi povrchn?, proto
strávil n?kolik týdn? roku 1889 v Nancy a pozoroval dr. Liébaulta a dr.
Bernheima p?i práci. Jejich pacienti byli hypnotisováni, dosáhli
somnambilismu s amnézií a pak jim léka? pov?d?l nebo i na?ídil, ?e ji?
nikdy nebudou cítit p?íznaky choroby. Freud se nad?en vrátil do Vídn?, ale
jak sám ?íká : " získal jsem dojem, ?e snad existují mocné psychické
procesy, které v?ak z?stávají pro lidské v?domí skryty " . Nabýval dále
p?esv?d?ení, ?e jde ve skute?nosti o podvád?ní pacienta a v?decký pr?zkum
neuróz z?stává utajen, spolu s objevem dynamického traumatu. Co je to
dynamické trauma, které zp?sobuje "bezp?í?inné choroby"? Freud si vzpomn?l
na rozhovor s dr. Josefem Breuerem, který mu vypráv?l o p?ípadu hysterie
mladé ?eny, jen? onemocn?la p?i o?et?ování umírajícího otce. Byla ochrnutá
a trp?la stavy psychické pomatenosti, která mizela, jakmile byla schopna
vyslovit ur?itou fantastickou p?edstavu, jen? v daný okam?ik m?la na mysli.
Breuer ji p?im?l ve stavu hluboké hypnosy, aby mu sd?lila, co tí?í její
mysl. Tímto zp?sobem postupn? rozptýlil r?zná ochrn?ní a útlum, jimi?
nemocná trp?la. To byl slavný p?ípad Anny O. Breuer sd?lil Freudovi, ?e
pacientka nebyla v bd?lém stavu naprosto schopna uvést souvislost p?íznak?
se svými ?ivotními zá?itky. V hypnotickém stavu je v?ak sd?lila a Breuer
zjistil, ?e v?echny souvisí s událostmi umírajícího otce a vzpomínkami na
n?j. Breuerova teorie spo?ívala v tom, ?e p?íznak nahradil hnutí, které se
nemohlo uskute?nit v situaci, kdy pacientka musela o?et?ovat svého otce.
Freud cítil, ?e na?el dynamické trauma, které hledal. Nutnost potla?it
silný impuls vyvolala du?evní poruchu a fyzické p?íznaky byly náhra?ky
jednání, které by odpovídalo danému impulsu. Dále Breuer tvrdil, ?e kdy?
pacientka pro?ila v?echny emoce p?íslu?ejícímu potla?enému psychickému
hnutí, p?íznaky zmizely a ji? se nevrátily. Tento zp?sob nazval "katarze".
Freud pou?il tuto metodu na lé?ení hysterik? a po dvou letech p?ipojil
?ty?i vlastní p?ípady a oba léka?i napsali knihu "Studie o hysterii", která
vy?la v roce 1895. Zde ji? ?lo o významný krok k psychoanalýze, jeliko?
tato teorie zd?raz?ovala význam emocí a rozli?ování mezi v?domými a
nev?domými psychickými ?iny. U ?lov?ka existuje konstantní mno?ství
tzv."psychické energie", která nenajde-li ventil,je-li zadr?ena, projeví se
jako patologický p?íznak. Cílem je vytvo?it podmínky na usm?rn?ní do
normálního stavu. Je?t? v tém?e roce Freud napsal spis "Projekt" v n?m?
hlavní úlohu p?id?lil vzru?ivému a útlumovému procesu. Freud se sna?il
vybudovat celou teoretickou stavbu lidské psychiky z hlediska fyziologie,
od po?itk? a vjem? a? k my?lení a emocím.
Od roku 1895 se Freud stal dualistou, jeliko? nebyla v té dob?
prozkoumána fyziologie mozku a nemohl studovat psychologii jako v?du
závislou na této fyziologii a sám pí?e: "Naprosto se nedomnívám, ?e oblast
psychologického se vzná?í ve vzduchu, bez jakéhokoli org. základu. Av?ak
krom? tohoto p?esv?d?ení nemám ani teoretické ani terapeutické poznatky ?ivot Byl nejstar?ím ze ?esti d?tí z t?etího man?elství ?idovského obchodníka s
látkami Jácoba Freuda s Amálií Nathannovou. Narodil se do spole?enství
asimilovaných ?id? v Moravském P?íbo?e. Od roku 1859 v?ak rodina ?ila ve
Vídni. Freud jako malý nechodil do ?koly, základní vzd?lání získal doma. V
deseti letech nastoupil na st?ední ?kolu, pozd?ji známou jako Sperlovo
gymnázium, pat?il zde k nejlep?ím ?ák?m, stal se primusem a absolvoval s
vyznamenáním.
Za?átkem zimního semestru roku 1873 za?al studovat medicínu a to ve velmi
?irokém spektru a op?t s vynikajícími výsledky. V osmém roce studia se stal
doktorem. Dlouho se bránil emigraci p?ed Hitlerem, a kdy? poznal, ?e utéct
je nutné, nacisté mu to ji? necht?li dovolit. S pomocí svých vlivných
p?átel nakonec t?sn? p?ed válkou a krátce p?ed svou smrtí uprchl p?ed
nacismem i s velkou ?ástí své rodiny do Londýna, kde také zem?el. Jeho
?ty?i sestry, které z?staly v Rakousku, se staly ob?tmi holocaustu. Práce Aby vyd?lal peníze zvolil místo teoretické dráhy praxi v m?stských
nemocnicích na intern?, pozd?ji na psychiatrii víde?ské nemocnice. Roku
1884 zastával místo primá?e a p?í?tího roku se stal